jako bumerang

přesně tak se ke mně vracej problémy, i když se třeba ani nedotýkají přímo mé osoby, jejich důsledky bohůžel již ano...a nic s tím nenadělám i když bych fakt ráda...koukat se na někoho, jak se plánovitě devastuje neni příjemná....ale jak pomoct když si nechce nechat.....tak sand se to zlepší jinak to nepřežije půlka rodiny....

focení...

tak z něj nic nebylo...konečně jsem si udělala čas že pudu fotit a odreaguju se..ale můj brouček měl trochu jiné plány..asi se mu nechtělo tak se mnou přestal komunikovat...a když jsem to vzdala a jela domu tak zase začal..paličák jeden..takže jindy...jinak btw už jsme zase na zrz...

Vánoce?cože?

Tak jsem dorazila domu, lehce promrzlá, ale po krásném dni na sluníčku a v milé společnosti...doma běžely zprávy...Vánoce se blíží...musím přiznat že po milulém týdnu jsem o tom docela přemýšlela, když jsem v obchodě narazila na vánoční balící papíry, ozdobičky a tak podobně.....hrozně mě tenhle styl vytáčí..jako malá jsem milovala schovávání se s babičkou v pokojíku a nemohla se dočkat až zaslechnu cinkání zvonečku z obýváku...když jsem proletěla chodbou a uviděla rozsvícený stromeček s nádherně zabalenými dárky pod ním...a to napětí, co mě v nich čeká..to se nedá jen tak ničím nahradit..no jo dostala jsem se do určitě nostalgie..ale když teď projdu obchodem nebo se mi dostane doruky nějaký leták, tak je všude: nakupte již teď vánoční dárky a tak podobně..přijde mi líto, že dnešní děti přijdou o to kouzlo Vánoc a musím přiznat že i pro mě ztratily skoro všechno kouzlo a ten klid..protože se proměnily pouze v hon za nákupy....

černobílé

momentálně se nacházim ve stavu totální rozpolcenosti....no dobře je to u mě docela časté, ale nic příjmenýho to neni....aby člověk dokázal oddělit černou od bílé nebo bílou od černé to se nikomu nepovedlo a mě nepovede též....takže se mužu dál trápit..no nemá to smysl...tak jdu utéct k Fellinimu:)

tma

zase jsem byla po docela dlouhý době v kavárně....dneska tam byl nádhernej klídek....ale pak všude kolem tma...už bych s tim fakt něco měla dělat..ale fakt nevim co:(....nemam se čeho bát..to vim..i mi to bylo řečeno milionkrát..ale je to ve mně..a nemůžu se toho strachu..nebo ty paranoi zbavit...a přiznávám je to šilený...slibuju že se pokusim s tim něco udělat.....takže vzůru do noci.....tmy....:)

melancholie

hmm po dlouhé nechuti schánět šaty jsem vlezla s Mary do půjčovny a mám je..nádherně temně fialový...ale tak si nějak řikam k čemu to všechno...dyť je to jenom ples...zabejvám se takovejma kravinama jako jsou šaty, boty apod..a přitom opomíjim mnohem důležitější věci... jak pořád někam spěchám, tak se začínám ztrácet v tom co vlastně chci...něco mi chybi?...nebo někdo? sama už ani nevim...padla na mě z ty unavy nějaka depka..a doto jsem rano prohlížela fotky Mikuláše věnované Julii a nějak mě to dostalo...rozchody jsou jednou z nejhorších věcí....i když člověk fakt nechce..tak je téměř nemožné neublížit....neranit....je mi z toho nějak smutno....a do toho pochmurné podzimní počasí...všichni jsou náladov, unavený....no tak snad to bude zase lepší..udělam si čaj...